Otec Koleno vzpomíná
Vážení čtenáři, dostáváte do rukou zcela autentickou výpověď ctihodného Otce Kolena týkající se problematiky meteorismu. Paměť Otce Kolena je s ohledem na jeho věk a zažívání mírně pošramocena, a proto jeho vzpomínky mohou působit místy kostrbatě. Avšak o myšlenkových kvalitách a celkovému poselství lidstvu nemohou být pochybnosti. Pro zachování původního silného účinku se redakce Mensa klubu rozhodla neprovádět korekturu Otcovy výpovědi. Doufáme, že Vážený čtenář si plně vychutná tento literárně/filosofický klenot.
Je to už dávno. Bylo mi kolem třiceti a byl jsem plný sil a dobrého trávení. Toho času jsem každé ráno vypil půl žejdlíku okurkového láku – to abych lépe vzkvétal. A pak přišlo parte a pozvání na kremaci. Jeli jsme tam trábošem. Zesnula nebožka Božka. Program byl dobrý a pak hostina. Pečený žebro alá Božka. Vzpomínám si, že zaživa hodně často připalovala. A po kremaci to asi nebude lepší. Ale nezaváhal jsem a pustil jsem se do té pochutiny.
Žena má mi povídá,, Muži můj, nehrň do sebe ty mrzké pochutiny. Buď pamětliv, že ráno jsi pozřel půl žejdlíku okurkového láku. Mohl by jsi zkvasit.‘‘ A já ,,Přestaň strašit, ženo má dobrotivá. Vím, co si mohu dovolit a na rozdíl od tebe nemám popelavou pleť.‘‘
A z tráboše jsme vytáhli sekanou. Byla pod rozpálenou kapotou a nabývala na síle. Říkám ,,to se musí sníst‘‘ Trochu to vonělo a vdovec Karel z toho dostal astma. Ale nezaváhal jsem a pustil jsem se do té pochutiny.
Žena má mi povídá,,Muži můj, nehrň do sebe ty mrzké pochutiny. Buď pamětliv, že ráno jsi pozřel půl žejdlíku okurkového láku. Mohl by jsi zkvasit. ‘‘ A já ,,Přestaň strašit, ženo má dobrotivá. Vím, co si mohu dovolit a na rozdíl od tebe nemám kurděje.‘‘
A pak přijel bratranec Dybivoj. Toho času velko-prosper z Mléčné Farmy. A přivezl exkluzivní podmáslí hnědého typu. Trochu to vonělo a teta Vladěna z toho dostala závrať. Ale nezaváhal jsem a pustil jsem se do té pochutiny.
Žena má mi povídá,,Muži můj, nehrň do sebe ty mrzké pochutiny. Buď pamětliv, že ráno jsi pozřel půl žejdlíku okurkového láku. Mohl by jsi zkvasit. ‘‘ A já ,, Přestaň strašit, ženo má dobrotivá. Vím, co si mohu dovolit a na rozdíl od tebe nemám umělou kyčel.‘‘
A pak dorazil kmotr Řehoř s vlastnoručně uhnětenými knedlíky v lojovém nálevu. Trochu to vonělo, až snacha Jarmila z toho dostala zápal omladnic. Já jsem však nezaváhal a pustil jsem se do té pochutiny.
Žena má mi povídá,,Muži můj, nehrň do sebe ty mrzké pochutiny. Buď pamětliv, že ráno jsi pozřel půl žejdlíku okurkového láku. Mohl by jsi zkvasit. ‘‘ A já ,,Přestaň strašit, ženo má dobrotivá. Vím, co si mohu dovolit a na rozdíl od tebe nemám žluté zuby.‘‘
A pak přijela prateta Zdychyncová vod Bruntálu a měla s sebou kbelík volských drštěk. A jedna vyskočila ven a přisála se kmotru Řehořovi na jeho spodní lalok. Já ale nezaváhal a pustil jsem se do té pochutiny.
Žena má mi povídá ,,Muži můj, nehrň do sebe ty mrzké pochutiny. Buď pamětliv, že ráno jsi pozřel půl žejdlíku okurkového láku. Mohl by jsi zkvasit. ‘‘ A já ,,Přestaň strašit, ženo má dobrotivá. Vím, co si mohu dovolit a na rozdíl od tebe nemám oteklé nohy.‘‘
A pak přijela sestra Trudy a přivezla domácí rybí prsty. Vdovec Karel se podivil, proč jeden z těch obalovaných prstů má na sobě zásnubní prsten, který on dal Nebožce Božce. Ale já jsem nezaváhal a pustil jsem se do té pochutiny.
Žena má mi povídá ,,Muži můj, nehrň do sebe ty mrzké pochutiny. Buď pamětliv, že ráno jsi pozřel půl žejdlíku okurkového láku. Mohl by jsi zkvasit. ‘‘ A já ,, Přestaň strašit, ženo má dobrotivá. Vím, co si mohu dovolit a na rozdíl od tebe nemám povislá ňadra.‘‘
A pak tu byl. Podávám mu ruku a říkám,, Já jsem otec koleno‘‘ a on ,,Já jsem meteorismus, těší mě.‘‘